fara

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

Možná hledáte fará, farà, fåra, fãrã nebo fără.

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • fa-ra

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ fara fary
genitiv fary far
dativ faře farám
akuzativ faru fary
vokativ faro fary
lokál faře farách
instrumentál farou farami

význam[editovat]

  1. církevní správní úřad
  2. budova církevního úřadu
    • Shromáždění věřících se koná na faře.
  3. (slangově) venkovská policejní stanice[1]

překlady[editovat]

budova

související[editovat]

hornolužická srbština[editovat]

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár duál plurál
nominativ fara farje fary
genitiv fary farow farow
dativ farje faromaj faram
akuzativ faru farje fary
vokativ fara farje fary
lokál farje faromaj farach
instrumentál faru faromaj farami

význam[editovat]

  1. farnost
  2. fara

švédština[editovat]

výslovnost[editovat]

podstatné jméno[editovat]

  • rod společný

skloňování[editovat]

Substantivum (i) singulár plurál
neurč. urč. neurč. urč.
nominativ fara faran faror farorna
genitiv faras farans farors farornas

význam[editovat]

  1. nebezpečí, riziko, ohrožení

sloveso[editovat]

časování[editovat]

(i) aktivum pasivum
infinitiv fara faras
přítomnost far faras
préteritum for fors
supinum farit farits
rozkazovací zp. far fars
příčestí
Číslo singulár plurál/
urč. tvar
Rod společný střední
přítomné farande
trpné faren faret farna

význam[editovat]

  1. jet, jezdit
    • fara till Stockholm – jet do Stockholmu

synonyma[editovat]

  1. åka

poznámky[editovat]

  1. HUGO, Jan, a kol. Slovník nespisovné češtiny. 3., rozšířené vyd. Praha : MAXDORF, 2009. 501 s. ISBN 978-80-7345-198-1. S. 125.

externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Fara ve Wikipedii