finir

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

francouzština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

sloveso

[editovat]

časování

[editovat]
Oznamovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. je (j') 2. tu 3. il / elle 1. nous 2. vous 3. ils / elles
Jednoduché
časy
Prézens finis finis finit finissons finissez finissent
Imperfektum finissais finissais finissait finissions finissiez finissaient
Passé simple finis finis finit finîmes finîtes finirent
Futurum I finirai finiras finira finirons finirez finiront
Složené
časy
Passé composé ai fini as fini a fini avons fini avez fini ont fini
Plusquamperfektum avais fini avais fini avait fini avions fini aviez fini avaient fini
Passé antérieur eus fini eus fini eut fini eûmes fini eûtes fini eurent fini
Futurum II aurai fini auras fini aura fini aurons fini aurez fini auront fini
Spojovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. que je (j') 2. que tu 3. qu'il / elle 1. que nous 2. que vous 3. qu'ils / elles
Jednoduché
časy
Prézens finisse finisses finisse finissions finissiez finissent
Imperfektum finisse finisses finît finissions finissiez finissent
Složené
časy
Passé aie fini aies fini ait fini ayons fini ayez fini aient fini
Plusquamperfektum eusse fini eusses fini eût fini eussions fini eussiez fini eussent fini
Podmiňovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. je (j') 2. tu 3. il / elle 1. nous 2. vous 3. ils / elles
Prézens finirais finirais finirait finirions finiriez finiraient
Passé aurais fini aurais fini aurait fini aurions fini auriez fini auraient fini
Rozkazovací způsob
Osoba Číslo
jednotné
Číslo množné
2. 1. 2.
Prézens finis finissons finissez
Passé aie fini ayons fini ayez fini
Prézens Passé
Infinitiv finir avoir fini
Přechodník en finissant en ayant fini
Příčestí finissant fini

význam

[editovat]
  1. končit, skončit, ukončit

související

[editovat]