skončit
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [skɔnt͡ʃɪt]
dělení[editovat]
- skon-čit
sloveso[editovat]
- dokonavé
časování[editovat]
Osoba | Číslo jednotné | Číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
Budoucí čas | skončím | skončíš | skončí | skončíme | skončíte | skončí |
Osoba | Číslo jednotné |
Číslo množné | |
---|---|---|---|
2. | 1. | 2. | |
skonči | skončeme | skončete |
Rod | Číslo jednotné | Číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
mužský životný i neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný a ženský |
střední | |
Činné | skončil | skončila | skončilo | skončili | skončily | skončila |
Trpné | skončen | skončena | skončeno | skončeni | skončeny | skončena |
Rod | Číslo jednotné | Číslo množné | |
---|---|---|---|
mužský | ženský střední |
mužský ženský střední | |
Minulý | skončiv | skončivši | skončivše |
význam[editovat]
- přestat s činností
- V práci skončil o hodinu dřív.
- špatně dopadnout
- Skončil na záchytce.
- zemřít
- Skončil pod koly tramvaje.
- ukončit s nějakým výsledkem
- Skončila ve firemním závodě na posledním místě.
překlady[editovat]
- dopadnout špatně
- angličtina: end up
- —