fixírovat

čeština

výslovnost

• IPA: [fɪksiːrɔvat]

dělení

• fi-xí-ro-vat

sloveso

• dokonavé i nedokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

Osoba	Číslo jednotné			Číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
Přítomný čas	fixíruji / fixíruju	fixíruješ	fixíruje	fixírujeme	fixírujete	fixírují / fixírujou

Rozkazovací způsob

Osoba	Číslo jednotné	Číslo množné
	2.	1.	2.
	fixíruj	fixírujme	fixírujte

Příčestí

Rod	Číslo jednotné			Číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
Činné	fixíroval	fixírovala	fixírovalo	fixírovali	fixírovaly	fixírovala
Trpné	fixírován	fixírována	fixírováno	fixírováni	fixírovány	fixírována

Přechodníky

Rod	Číslo jednotné		Číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
Přítomný	fixíruje	fixírujíc	fixírujíce
Minulý	fixírovav	fixírovavši	fixírovavše

význam

1. (hovorově) upřeně na někoho hledět, upřeně někoho pozorovat
   • „Co je mně do toho, co chci,“ řekl vážně, „a vám, pane, také do toho nic není. Já vás neznám. Jak se opovažujete mne fixírovat? Umíte šermovat?“

synonyma

1. fixovat, zírat, valit oči