hřeben

čeština

výslovnost

• IPA: [ɦr̝ɛbɛn]
•  hřeben^{? • info}

dělení

• hře-ben

varianty

• (nářečně) řeben, hřebeň, gřebyň

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	hřeben	hřebeny
genitiv	hřebene / hřebenu	hřebenů
dativ	hřebeni / hřebenu	hřebenům
akuzativ	hřeben	hřebeny
vokativ	hřebeni	hřebeny
lokál	hřebeni / hřebenu	hřebenech
instrumentál	hřebenem	hřebeny

význam

1. náčiní osazené tenkými výčnělky sloužící k česání (úpravě účesu), rozčesávání (vlasů, vousů, srsti) nebo vyčesávání (nečistot, drobných parazitů ap.)
   • Rusalka si za rozbřesku u hladiny rybníka rozčesávala dlouhé vlasy hřebenem z rybí kosti.
2. ruční náčiní sloužící k očesávání (sklízení) plodů z některých plodin
   • Nešetrný sběr borůvek hřebeny poškozuje porost a snižuje budoucí úrodu.
3. cípaté výrůstky podél svrchní části hlavy a páteře (hřbetu, ocasu) některých zvířat
   • V pozadí u chléva vykračoval si statný kohout, jehož hřeben na slunci rudě hořel.
   • Na hřbetě a šíji leguána se táhne výrazný hřeben z ostrých šupin, který ještěrovi dodává pravěký vzhled.
4. (v geografii) protáhlá terénní vyvýšenina s příkrými boky a úzkým, ostrým temenem
   • K večeru jim však opět přehradil cestu vysoký hřeben; jako temné ostří se lámal proti obloze do spousty holých špičáků podobných zubům ztupené pily.
5. nejvyšší podélná hrana vyčnívajícího útvaru (střechy, plotu, hradby, hráze, náspu, skály, vlny ap.)
   • Silný vítr z hřebene nádražní budovy utrhl část střešní krytiny.
   • Peřeji hřmí – šum a jek! – hřeben vln se blýští, sterý skalný výběžek mlátí v ně, je tříští.
6. (v technice) ozubený hřeben; lišta opatřená řadou pravidelných výstupků sloužící k převodu otáčivého pohybu ozubeného kola na přímočarý (nebo naopak)
   • Lokomotiva se během prudkého stoupání zakousla do ocelového hřebene upevněného mezi kolejnicemi.
7. (v historii, v architektuře) těžká padací mříž sloužící k uzavření brány středověkých opevnění
   • Útočníci se sice dostali přes padací most, ale cesta skrz bránu jim byla odříznuta spuštěným hřebenem.

překlady

1. předmět pro česání vlasů, vousů nebo srsti

   • angličtina: comb
   • francouzština: peigne m
   • němčina: Kamm m
   • polština: grzebień m
   • ruština: гребень m, гребёнка ž, расчёска ž
   • slovenština: hrebeň m
   • španělština: peine m
2. ruční náčiní na očesávání plodů z plodin

   • angličtina: comb, rake, picker
   • němčina: Kamm m
   • slovenština: hrebeň m, česáčik m, trháčik m, zberač m
3. cípaté výrůstky podél hlavy, hřbetu a ocasu některých zvířat

   • angličtina: crest, comb, spines
   • němčina: Kamm m
   • slovenština: hrebeň m
4. táhlá terénní vyvýšenina s úzkým temenem

   • angličtina: ridge
   • němčina: Grat m
   • slovenština: hrebeň m
5. podélná svrchní hrana

   • angličtina: ridge
   • němčina: Grat m
   • slovenština: hrebeň m
6. ozubená lišta sloužící k převodu otáčivého pohybu ozubeného kola na přímočarý

   • angličtina: rack, gear rack, toothed rack, toothed bar
   • francouzština: crémaillère ž
   • italština: cremagliera ž
   • němčina: Zahnstange ž
   • polština: zębatka ž
   • slovenština: ozubená tyč ž, ozubnica ž
   • španělština: cremallera ž, barra dentada ž
   • švédština: kuggstång
7. padací mříž středověkých opevnění

   • angličtina: portcullis
   • francouzština: herse ž
   • italština: saracinesca ž, rastrello m
   • latina: cataractes m
   • němčina: Fallgatter s
   • nizozemština: valhek
   • slovenština: padacia mreža ž
   • španělština: rastrillo m
   • švédština: fällgaller

synonyma

1. (zdrobněle) hřebínek; (přibližně, částečně) kartáč; (v užším slova smyslu) tupírák, štětináč, hnidáček, všiváček, blešák, hráblo, hřeblo, hřebelec
2. česač, česáček, oběrák, oběrač, sběrač, sběráček, trhač, trháček; (archaicky na len a konopí) drhlen, drhlice, vochlice, vochlovačka, vochle, hachle
3. (zdrobněle) hřebínek; (v širším slova smyslu) výrůstky, výběžky; (v užším slova smyslu) trny, ostny, bodce, bodliny, ježiny, hroty, lopatky, pláty, šupiny, osteodermy, hřbetní plachta; (přeneseně, nepřesně) chocholka, chochol, límec
4. (s oblejším, širším temenem) hřbet; (vybíhající z větší vyvýšeniny) rozsocha; (v širším slova smyslu) vyvýšenina, vrch, kopec, (větší, vyšší) hora, (menší, nižší) pahorek, kopeček, vršek, návrší, (zalesněný) chlum, chlumec; (přeneseně) vrchol; (knižně) výšina, vršina; (v geografii) (o krajině s členitým reliéfem) vysočina, vrchovina, kopcovina, (s větší výškovou členitostí) hornatina, (s menší výškovou členitostí) pahorkatina
5. (přibližně, částečně) hřbet, temeno, vrcholek, vrchol, vrch, vršek, hrana, (knižně, přeneseně, ve stavebnictví) koruna
6. (častěji) ozubený hřeben, ozubená lišta, ozubená tyč, ozubnice
7. (častěji) padací mříž, (v širším slova smyslu) brána

související

• hřebínek
• hřebenový
• hřebenatka
• hřebenáč
• hřeb
• hřebec
• Hřeben
• Hřebeny

slovní spojení

• horský hřeben
• ozubený hřeben
• hřeben vysokého tlaku
• Venušin hřeben

externí odkazy

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-. Heslo hřeben.
• Český národní korpus. Vyhledávání skrze KonText, korpus syn_v12, heslo hřeben (nutno zadat ručně). Dále report Slovo v kostce.
• Wikizdroje. Vyhledávání výrazu "hřeben".
• Google Books. Vyhledávání výrazů "hřeben", "hřebeny", "hřebeni", "hřebenu", "hřebene", "hřebenem", "hřebenů", "hřebenům", "hřebenech" pro češtinu.
• Rozcestník Hřeben (rozcestník) ve Wikipedii
• Téma Hřeben ve Wikicitátech