hřebice

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈɦr̝ɛbɪt͡sɛ]

dělení

• hře-bi-ce

etymologie

Ze substantiva hřebec a přípony -ice.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	hřebice	hřebice
genitiv	hřebice	hřebic
dativ	hřebici	hřebicím
akuzativ	hřebici	hřebice
vokativ	hřebice	hřebice
lokál	hřebici	hřebicích
instrumentál	hřebicí	hřebicemi

význam

1. samice koně
   • „Ne krávu, ale hřebici měl dostat; protože u nás koně se chovají,“ bylo slyšet Anku.

synonyma

1. klisna, kobyla

poznámky

• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2021-03-15]. Heslo hřebice.
• Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957, [cit. 2021-03-15]. Heslo hřebice.