harmonika
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ˈɦarmɔnɪka]
dělení[editovat]
- har-mo-ni-ka
podstatné jméno[editovat]
- rod ženský
skloňování[editovat]
| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | harmonika | harmoniky |
| genitiv | harmoniky | harmonik |
| dativ | harmonice | harmonikám |
| akuzativ | harmoniku | harmoniky |
| vokativ | harmoniko | harmoniky |
| lokál | harmonice | harmonikách |
| instrumentál | harmonikou | harmonikami |
význam[editovat]
- dechový hudební nástroj s řadou děr, z nichž každá vytváří odlišné dva tóny
- akordeon
- (lidově) dvoudílný autobus s kloubovým spojením[1][2]
překlady[editovat]
- foukací hudební nástroj
- angličtina: mouth organ, harmonica
- francouzština: harmonica m
- němčina: Mundharmonika ž
- ruština: гармошка ž
- řečtina: φυσαρμόνικα ž
- autobus
- ruština: автобус гармошка
související[editovat]
slovní spojení[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ HUGO, Jan, a kol. Slovník nespisovné češtiny. 3., rozšířené vyd. Praha : MAXDORF, 2009. 501 s. ISBN 978-80-7345-198-1. S. 90.
- ↑ UTĚŠENÝ, Slavomír. Úroda pojmenování pro autobus Ikarus 280. Naše řeč, 1981, roč. 64, čís. 5, s. 268–269. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
