díra

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • dí-ra

etymologie[editovat]

Všeslovanské slovo, staročeské diera pochází od iterativ *-děrati < *dьrati.[1][2]

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ díra díry
genitiv díry děr
dativ díře dírám
akuzativ díru díry
vokativ díro díry
lokál díře dírách
instrumentál dírou dírami

význam[editovat]

  1. volný prostor v tělese, které ji obklopuje
    • Nakonec je potřeba vyvrtat díru o průměru pět milimetrů.
  2. vyhloubené místo na nějakém povrchu
    • Na silnici byla díra, kterou všichni opatrně objížděli.
  3. (přeneseně) uprázdněné místo
    • Zrušením té schůzky se mi v zítřejším plánu objevila díra.
  4. (expresivně) zapadlé, vzdálené, nevýznamné místo, sídlo apod.
    • Přestěhoval se do nějaké díry na Šumavě.
  5. (slangově) zostřená samovazba
    • Za napadení spoluvězně šel na dva dny do díry.
  6. (ve fyzice) pomyslná kladně nabitá částice v polovodičích, vzniklá po uvolněném elektronu
    • Majoritními nosiči náboje v polovodičích typu n jsou elektrony, v typu p díry.
  7. (vulgárně) řitní otvor, případně ženská pochva

překlady[editovat]

volný prostor v tělese

vyhloubenina

synonyma[editovat]

  1. otvor, škvíra, štěrbina, dutina
  2. jáma, jamka
  3. mezera, pauza
  4. zapadákov, prdel

související[editovat]

slovní spojení[editovat]

fráze a idiomy[editovat]

přísloví, úsloví a pořekadla[editovat]

poznámky[editovat]

  1. MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 2., opravené a doplněné vyd. Praha : Academia, 1968. 868 s. Heslo „díra“, s. 117.
  2. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Verze 1.0. Leda, 2007. Heslo „díra“