Přeskočit na obsah

hraničit

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ɦraɲɪt͡ʃɪt]

dělení

[editovat]
  • hra-ni-čit

sloveso

[editovat]
  • nedokonavé
  • intranzitivní

časování

[editovat]
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas hraničím hraničíš hraničí hraničíme hraničíte hraničí
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
hranič hraničme hraničte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné hraničil hraničila hraničilo hraničili hraničily hraničila
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný hraniče hraničíc hraničíce

význam

[editovat]
  1. sdílet společnou hranici
    • Pozemek hraničí s řekou.
  2. připomínat, vzbuzovat dojem
    • Jeho chování hraničí s drzostí.

překlady

[editovat]

synonyma

[editovat]
  1. sousedit, být vedle
  2. připomínat, podobat se

antonyma

[editovat]
  1. nehraničit
  2. nehraničit

související

[editovat]