hrknout

čeština

výslovnost

• IPA: [ɦr̩knɔʊ̯t]

dělení

• hrk-nout

sloveso

• dokonavé
• intranzitivní

varianty

• (zastarale) hrknouti

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	hrknu	hrkneš	hrkne	hrkneme	hrknete	hrknou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	hrkni	hrkněme	hrkněte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	hrkl / (hovorově) hrknul	hrkla / (hovorově) hrknula	hrklo / (hovorově) hrknulo	hrkli / (hovorově) hrknuli	hrkly / (hovorově) hrknuly	hrkla / (hovorově) hrknula

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	hrknuv	hrknuvši	hrknuvše

význam

1. vydat krátký zvuk charakteristický pro pohyb předmětu v jiném dutém objektu
   • Ve starých hodinách najednou hrklo a odbila devátá.

související

• hrknutí
• hrkat

fráze a idiomy

• hrknout v někom jako ve starých pendlovkách

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2011-06-26]. Heslo hrknout.