imponovat

čeština

výslovnost

IPA: [ˈʔɪmpɔnɔvat]

dělení

im-po-no-vat

etymologie

Z latinského impōnĕre ― vkládat, vložit, ukládat, jež odvozeno ze slovesa pōnĕre ― položit, postavit, klást. Srovnej např. německé imponieren nebo anglické impose, francouzské imposer (poslední dvě však značně odlišného významu).

varianty

imponovati

sloveso

intranzitivní
nedokonavé

význam

(imponovat někomu v něčem) vyvolávat v někom respekt či dokonce obdiv
- Paradoxní na tom je mimo jiné i to, že Miroslav Kalousek je jeden z mála politiků, kteří dokážou bez potíží a suverénně imponovat Babišovi, Havlíčkovi a Schillerové a jejich četným populistickým výlevům.^[1]

časování

Oznamovací způsob
osoba	číslo jednotné			číslo množné
osoba	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	imponuji / (hovorově) imponuju	imponuješ	imponuje	imponujeme	imponujete	imponují / (hovorově) imponujou

Rozkazovací způsob
osoba	číslo jednotné	číslo množné
osoba	2.	1.	2.
	imponuj	imponujme	imponujte

Příčestí
rod	číslo jednotné			číslo množné
rod	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	imponoval	imponovala	imponovalo	imponovali	imponovaly	imponovala