Přes starohornoněmčinu z předpokládanéh prazápadogermánského *jāmarōn, které snad z pragermánského *jēmarōną, jež pak z adjektiva *jēmaraz, snad onomoatopoeického původu. Srovnej např. nizozemské jammeren či anglické yammer; rozhodně i s naším českým expresivním jamrovat.
