křivule
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈkr̝̊ɪ.vʊ.lɛ]
dělení
[editovat]- kři-vu-le
podstatné jméno
[editovat]- rod ženský
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | křivule | křivule |
| genitiv | křivule | křivulí |
| dativ | křivuli | křivulím |
| akuzativ | křivuli | křivule |
| vokativ | křivule | křivule |
| lokál | křivuli | křivulích |
| instrumentál | křivulí | křivulemi |
význam
[editovat]- (v alchymii), (archaicky, v chemii) nádoba s dlouhým dolů zahnutým hrdlem, sloužící k destilaci
- Ukázal hrdě na velikou skleněnou retortu, která se vznášela nad jednou z alchymistických pecí a pod níž lehký oheň plápolal, takže se červená tekutina, která však již jen asi čtvrtý díl křivule vyplňovala, pohybovala v lehkém varu.[1]
- Obsah autoklávu se zředí 20 litry destilované vody, spustí se do smaltované křivule destilační, vydestiluje se alkohol a pak se parou vyžene regenerovaný dimethylanilin.[2]
překlady
[editovat]synonyma
[editovat]poznámky
[editovat]- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-. Heslo křivule.
- Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971. Heslo křivule.
- Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957. Heslo křivule.
- Kartotéka novočeského lexikálního archivu. ÚJČ, 1911–1991. Heslo křivule.
- ↑ SVÁTEK, Josef. Astrolog: (hvězdopravec) : román ze století XVI. [Sv.] 1. Praha: F. Topič, 1925, s. 26. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:b2fc6da0-6ab2-11e7-94b3-005056825209
- ↑ KRAUZ, Cyril. Technologie lučebnin organických, Díl III: Lučebniny řady heterocyklické. Praha: Československá společnost chemická, 1938, s. 219. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:8fef0424-c08f-4713-8135-24ac5cf4c4f2
externí odkazy
[editovat]
Článek křivule ve Wikipedii
