křivule

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈkr̝̊ɪ.vʊ.lɛ]

dělení

[editovat]
  • kři-vu-le

podstatné jméno

[editovat]
  • rod ženský

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ křivule křivule
genitiv křivule křivulí
dativ křivuli křivulím
akuzativ křivuli křivule
vokativ křivule křivule
lokál křivuli křivulích
instrumentál křivulí křivulemi

význam

[editovat]
  1. (v alchymii), (archaicky, v chemii) nádoba s dlouhým dolů zahnutým hrdlem, sloužící k destilaci
    • Ukázal hrdě na velikou skleněnou retortu, která se vznášela nad jednou z alchymistických pecí a pod níž lehký oheň plápolal, takže se červená tekutina, která však již jen asi čtvrtý díl křivule vyplňovala, pohybovala v lehkém varu.[1]
    • Obsah autoklávu se zředí 20 litry destilované vody, spustí se do smaltované křivule destilační, vydestiluje se alkohol a pak se parou vyžene regenerovaný dimethylanilin.[2]

překlady

[editovat]

synonyma

[editovat]
  1. retorta, (archaicky) alembik

poznámky

[editovat]
  1. SVÁTEK, Josef. Astrolog: (hvězdopravec) : román ze století XVI. [Sv.] 1. Praha: F. Topič, 1925, s. 26. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:b2fc6da0-6ab2-11e7-94b3-005056825209
  2. KRAUZ, Cyril. Technologie lučebnin organických, Díl III: Lučebniny řady heterocyklické. Praha: Československá společnost chemická, 1938, s. 219. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:8fef0424-c08f-4713-8135-24ac5cf4c4f2

externí odkazy

[editovat]