kabriolet
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [kabrɪɔlɛt]
dělení
[editovat]- ka-b-rio-let
etymologie
[editovat]Převzato z francouzského cabriolet.[1]
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský neživotný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | kabriolet | kabriolety |
| genitiv | kabrioletu | kabrioletů |
| dativ | kabrioletu | kabrioletům |
| akuzativ | kabriolet | kabriolety |
| vokativ | kabriolete | kabriolety |
| lokál | kabrioletu | kabrioletech |
| instrumentál | kabrioletem | kabriolety |
význam
[editovat]- (dříve) dvoukolový vozík tažený koňmi[1]
- Kabriolet se ovšem porouchal, kůň zaplatil svoji bujnost četnými odřeninami, ale několik skudů vše zas náležitě vyrovnalo.[2]
- typ automobilu se skládací střechou[1]
překlady
[editovat]- —
- typ automobilu
- angličtina: cabriolet, convertible
- francouzština: cabriolet m, décapotable ž
- němčina: Cabriolet s, Kabriolett s
- polština: kabriolet m
poznámky
[editovat]- ↑ 1,0 1,1 1,2 MACHÁČKOVÁ, Eva. Názvy automobilů. Naše řeč, 1980, roč. 63, čís. 3. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
- ↑ František Kvapil: Ženy a milenky slovanských básníků, Słowacki ve Florencii