kabriolet

čeština

výslovnost

• IPA: [kabrɪɔlɛt]

dělení

• ka-b-rio-let

etymologie

Převzato z francouzského cabriolet.

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kabriolet	kabriolety
genitiv	kabrioletu	kabrioletů
dativ	kabrioletu	kabrioletům
akuzativ	kabriolet	kabriolety
vokativ	kabriolete	kabriolety
lokál	kabrioletu	kabrioletech
instrumentál	kabrioletem	kabriolety

význam

1. (dříve) dvoukolový vozík tažený koňmi
   • Kabriolet se ovšem porouchal, kůň zaplatil svoji bujnost četnými odřeninami, ale několik skudů vše zas náležitě vyrovnalo.
2. typ automobilu se skládací střechou

překlady

1. —
2. typ automobilu

   • angličtina: cabriolet, convertible
   • francouzština: cabriolet m, décapotable ž
   • němčina: Cabriolet s, Kabriolett s
   • polština: kabriolet m