kalendář

čeština

výslovnost

• IPA: [kalɛndaːr̝̊]

dělení

• ka-len-dář

etymologie

Odvozeno z latinského calendarium, to pak vychází ze základu slova Calendae označujícího první den v měsíci; toto označení je řeckého původu s významem „den, na nějž je vyhlášeno novoluní“.

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kalendář	kalendáře
genitiv	kalendáře	kalendářů
dativ	kalendáři	kalendářům
akuzativ	kalendář	kalendáře
vokativ	kalendáři	kalendáře
lokál	kalendáři	kalendářích
instrumentál	kalendářem	kalendáři

význam

1. systém dělení času
2. písemný záznam označení dnů podle kalendáře (1)
3. lidové čtení

překlady

1. systém dělení; písemný záznam dnů

   • angličtina: calendar
   • finština: kalenteri
   • francouzština: calendrier m
   • hornolužická srbština: protyka ž
   • italština: calendario m
   • němčina: Kalender m
   • polština: kalendarz m
   • ruština: календарь m
   • slovenština: kalendár m
2. —
3. —

synonyma

1. —
2. diář
3. —

související

• kalendářní
• kalendářový
• kalendárium
• koleda

slovní spojení

• gregoriánský kalendář
• juliánský kalendář

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-02-13]. Heslo kalendář.

externí odkazy

• Článek Kalendář ve Wikipedii