klekání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [klɛkaːɲiː]
dělení
[editovat]- kle-ká-ní
podstatné jméno
[editovat]- rod střední
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | klekání | klekání |
| genitiv | klekání | klekání |
| dativ | klekání | klekáním |
| akuzativ | klekání | klekání |
| vokativ | klekání | klekání |
| lokál | klekání | klekáních |
| instrumentál | klekáním | klekáními |
význam
[editovat]překlady
[editovat]- zaujímání polohy na kolenou
- němčina: Niederknien s
- zvonění
- němčina: Angelusläuten s, Morgenglocke ž, Abendglocke ž, Morgenläuten s, Morgengeläute s, Abendgeläute s