klokoč

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈklɔkɔt͡ʃ]

dělení[editovat]

  • klo-koč

etymologie[editovat]

Pochází z praslovanského *klokočь,[1] z kterého vychází i běloruské клякачка, hornolužickosrbské klukoćina, chorvatské klokoč, polské kłokoczka, ruské клекачка.

Vzniklo onomatopoicky ze stejného základu jako sloveso klokotat,[1] protože ve zralých tobolkách chřestí, klokotají ve větru hýbající se semena.[2]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský neživotný

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ klokoč klokoče
genitiv klokoče klokočů
dativ klokoči klokočům
akuzativ klokoč klokoče
vokativ klokoči klokoče
lokál klokoči klokočích
instrumentál klokočem klokoči

význam[editovat]

  1. (v biologii) rod dvouděložných rostlin z čeledi klokočovitých, stromů a keřů se zpeřenými listy
  2. zástupce rodu klokoč (1), jednotlivý druh, keř nebo strom
  3. dřevo klokoče (1), (2)
  4. semena klokoče (1), (2)

překlady[editovat]

  1. rod
  2. zástupce rodu
  3. dřevo
    • semeno

      synonyma[editovat]

      1. (odborně) Staphylea
      2. (odborně) Staphylea
      3. klokočí[2]

      související[editovat]

      slovní spojení[editovat]

      poznámky[editovat]

      1. 1,0 1,1 REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „klokoč“, s. 287.
      2. 2,0 2,1 Víte, co je klokočí? Semena keře klokoče zpeřeného. dvojka.rozhlas.cz [online]. 2013-01-31 [cit. 2013-12-27]. Dostupné online.

      externí odkazy[editovat]