klovnout

čeština

výslovnost

• IPA: [klɔvnɔʊ̯t]

dělení

• klov-nout

sloveso

• dokonavé

varianty

• klofnout
• (starým pravopisem) klovnouti
• (nářečně) (Mezice,...) klvnót
• (nářečně) (Hluk, ... ) glvnút
• (archaicky) zaklobati
• klobnout

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	klovnu	klovneš	klovne	klovneme	klovnete	klovnou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	klovni	klovněme	klovněte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	klovnul/klovl	klovnula	klovnulo	klovnuli	klovnuly	klovnula

význam

1. zobákem štípnout nebo udeřit (zaútočit i zaklepat)

synonyma

1. zobnout; (částečně) štípnout

související

• klovatina
• klovat
• klovnutí

externí odkazy

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2015-05-27]. Heslo klovnout.
• Český národní korpus. Vyhledávání skrze KonText, korpus syn_v12, heslo klovnout (nutno zadat ručně). Dále report Slovo v kostce.
• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971. Heslo klovnout.
• Google Books. Vyhledávání výrazu "klovnout" pro češtinu.
• Wikizdroje. Vyhledávání výrazu "klovnout".