udeřit

čeština

výslovnost

• IPA: [ʊdɛr̝ɪt],  udeřit^{? • info}

dělení

• ude-řit

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	udeřím	udeříš	udeří	udeříme	udeříte	udeří

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	udeř	udeřme	udeřte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	udeřil	udeřila	udeřilo	udeřili	udeřily	udeřila
trpné	udeřen	udeřena	udeřeno	udeřeni	udeřeny	udeřena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	udeřiv	udeřivši	udeřivše

význam

1. uvést dvě tělesa velmi rychle do vzájemného silného, intenzivního kontaktu, při němž často vznikne i zvuk

překlady

1. prudce dát tělesa do kontaktu

   • angličtina: hit, strike
   • francouzština: frapper, taper
   • italština: colpire
   • němčina: schlagen
   • ruština: ударить, стукнуть
   • řečtina: χτυπάω, κτυπώ
   • slovenština: udrieť
   • španělština: dar un golpe, golpear
   • ukrajinština: ударити

synonyma

1. uhodit, klepnout, praštit, narazit, bít, (hovorově, expresivně) majznout

fráze a idiomy

• blesk nikdy neudeří dvakrát na stejné místo

související

• úder
• úderný
• úderník
• udeření
• udeřit se