kobylka

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔbɪlka]

dělení

• ko-byl-ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kobylka	kobylky
genitiv	kobylky	kobylek
dativ	kobylce	kobylkám
akuzativ	kobylku	kobylky
vokativ	kobylko	kobylky
lokál	kobylce	kobylkách
instrumentál	kobylkou	kobylkami

význam

1. (zdrobněle) kobyla
   • Kobylka malá kovat se nedá, kováři nechce stát, tak jako má milá, panenka rozmilá, hubičku nechce dát.
2. zástupce podřádu hmyzu z čeledi kobylkovití
   • Jan Křtitel na poušti se údajně živil kobylkami a medem divokých včel.
3. část strunného hudebního nástroje podpírající struny
   • Na houslích kobylka odděluje strunu nad hmatníkem od části struníkové.
   • Aby potrápil tatínkův sluch, schválně přejížděl vzdorný capart co nejvíce smyčcem za kobylkou.

překlady

1. kobyla

   • angličtina: filly
   • francouzština: pouliche ž
   • italština: pulendra ž
   • němčina: Stutenfohlen s
   • španělština: potra ž
2. hmyz

   • angličtina: grasshopper
   • francouzština: sauterelle ž
   • italština: cavalletta ž
   • němčina: Heuschrecke ž
   • polština: pasikonik m
   • slovenština: koník m
3. část nástroje

   • angličtina: bridge
   • esperanto: ponto
   • francouzština: chevalet m
   • hebrejština: גִּשְׁרִית ž
   • němčina: Steg m

synonyma

1. klisnička
2. koník, saranče
3. —

související

• kobylkový
• pakobylka

slovní spojení

• kobylka africká
• kobylka luční
• kobylka smrková
• kobylka zelená

fráze

• dostat se někomu na kobylku
• sesypat se na něco jako kobylky
• být žravý jako kobylky

externí odkazy

• Rozcestník Kobylka ve Wikipedii