koe

finština

výslovnost

• IPA: [ˈkoe]

dělení

• koe

podstatné jméno

skloňování

skloňování podle vzoru hame
Substantivum	singulár	plurál
nominativ	koe	kokeet
genitiv	kokeen	kokeiden kokeitten
akuzativ	kokeen koe	kokeet
partitiv	koetta	kokeita
essiv	kokeena	kokeina
translativ	kokeeksi	kokeiksi
inessiv	kokeessa	kokeissa
elativ	kokeesta	kokeista
illativ	kokeeseen	kokeisiin kokeihin
adessiv	kokeella	kokeilla
ablativ	kokeelta	kokeilta
allativ	kokeelle	kokeille
abessiv	kokeetta	kokeitta
komitativ	—	kokeine
instruktiv	—	kokein

význam

1. pokus, test, experiment
2. zkouška, test

související

• koestaa
• kokeilla
• ajokoe
• eläinkoe
• verikoe
• ydinkoe