koníček

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [kɔɲiːt͡ʃɛk]

dělení[editovat]

  • ko-ní-ček

etymologie[editovat]

Zdrobnělina substantiva kůň odvozená příponou -íček.

podstatné jméno (1)[editovat]

  • rod mužský životný[1]

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ koníček koníčci / koníčkové / koníčky
genitiv koníčka koníčků
dativ koníčku / koníčkovi koníčkům
akuzativ koníčka koníčky
vokativ koníčku koníčci / koníčkové / koníčky
lokál koníčku / koníčkovi koníčcích
instrumentál koníčkem koníčky

význam[editovat]

  1. (zdrobněle) kůň

podstatné jméno (2)[editovat]

skloňování (1)[editovat]

  • rod mužský životný[2]
Substantivum singulár plurál
nominativ koníček koníčci / koníčkové / koníčky
genitiv koníčka koníčků
dativ koníčku / koníčkovi koníčkům
akuzativ koníčka koníčky
vokativ koníčku koníčci / koníčkové / koníčky
lokál koníčku / koníčkovi koníčcích
instrumentál koníčkem koníčky

skloňování (2)[editovat]

  • rod mužský neživotný[2]
Substantivum singulár plurál
nominativ koníček koníčky
genitiv koníčku koníčků
dativ koníčku koníčkům
akuzativ koníček koníčky
vokativ koníčku koníčky
lokál koníčku koníčkách / koníčcích
instrumentál koníčkem koníčky

význam[editovat]

  1. malá věc připomínající koně
    • Oblíbeným dárkem byl v minulosti ze dřeva vyřezaný koníček.
  2. záliba
    • Mým koníčkem je chov akvarijních ryb.
  3. hádanka ve formě obrazce, v němž tajenku tvoří posloupnost slabik nacházejících se na cestě šachového jezdce

synonyma[editovat]

  1. koník
  2. záliba, hobby

poznámky[editovat]

  1. Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-10-26, [cit. 2013-08-18]. Heslo koníček.
  2. 2,0 2,1 Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2010-10-18, [cit. 2013-08-18]. Heslo koníček.