koněberka

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [kɔɲɛbɛrka]

dělení[editovat]

  • ko-ně-ber-ka

etymologie[editovat]

Spojením slov koně a berka.

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ koněberka koněberkové
genitiv koněberky koněberků
dativ koněberkovi koněberkům
akuzativ koněberku koněberky
vokativ koněberko koněberkové
lokál koněberkovi koněbercích
instrumentál koněberkou koněberky

význam[editovat]

  1. (archaicky) lehký jezdec a střelec z někdejších vojenských oddílů, které chytaly vojenské koně bez jezdců
  2. (zřídka) ten, kdo krade nebo zabavuje koně
    • V kraji prý řádí zloději koní. Stalo se. Dnes mi jich ukradli celé stádo. Šedesát. Státem vydržovaní koněberkové mi vzali řidičák, techničák a navíc i občanku.[1]

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. VANĚČEK, František. Deník chartisty aneb Stalo se v kraji zvykem. 1. vyd. Praha : Primus, 1990. 133 s. ISBN 80-900078-0-5. S. 12.