konverzivum
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [kɔnvɛrzɪvʊm]
dělení
[editovat]- kon-ver-zi-vum
podstatné jméno
[editovat]- rod střední
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | konverzivum | konverziva |
| genitiv | konverziva | konverziv |
| dativ | konverzivu | konverzivům |
| akuzativ | konverzivum | konverziva |
| vokativ | konverzivum | konverziva |
| lokál | konverzivu | konverzivech |
| instrumentál | konverzivem | konverzivy |
význam
[editovat]- (v jazykovědě) jeden z druhů antonym (opozit) založený na vztahu přechodu (objektu, děje apod.) v jiný (objekt, děj apod.)[1]
poznámky
[editovat]- ↑ ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda : přehled a slovníky. Praha : Karolinum, 2011. ISBN 978-80-246-1946-0. S. 291.