Přeskočit na obsah

koprolálie

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [kɔprɔlaːlɪjɛ]

dělení

[editovat]
  • ko-pro-lá-lie

etymologie

[editovat]

Z francouzského coprolalie, jež ke konci 19. století utvořil a prosadil francouzský lékař Georges Albert Édouard Brutus Gilles de la Tourette ze starořeckých základů κόπρος (kópros), česky výkal a λαλέω, λαλῶ (laló), mluvím, žvatlám, příp. přímo subst. λαλιά (lalía) žvatlání. Srovnej především novořecké κοπρολαλία (koprolalía) téhož významu.

podstatné jméno

[editovat]
  • rod ženský

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ koprolálie koprolálie
genitiv koprolálie koprolálií
dativ koprolálii koproláliím
akuzativ koprolálii koprolálie
vokativ koprolálie koprolálie
lokál koprolálii koproláliích
instrumentál koprolálií koproláliemi

význam

[editovat]
  1. chorobné nutkání používat fekální, v širším významu obscénní slova a výroky
    • Syndrom se projevuje svalovými záškuby, ale i nekontrolovatelnými velmi hlasitými výkřiky, mručením a podobnými zvuky a asi v patnácti procentech případů ji doprovází koprolálie.
  2. nechorobné nadměrné používání obscénních slov a výroků, vulgarita
    • Rozmach koprolálie? Je mi líto, že tak mluví také čím dál víc mladých dam.
  3. obscénní slova a výroky
    • Mozartovy dopisy manželce Konstanci koprolálie neobsahují, nanejvýš rozkošné erotické narážky.

překlady

[editovat]
  1. obscénní slova a výroky

externí odkazy

[editovat]