krákat

čeština

výslovnost

• IPA: [kraːkat]

dělení

• krá-kat

sloveso

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	krákám	krákáš	kráká	krákáme	krákáte	krákají

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	krákej	krákejme	krákejte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	krákal	krákala	krákalo	krákali	krákaly	krákala
trpné	krákán	krákána	krákáno	krákáni	krákány	krákána

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	krákaje	krákajíc	krákajíce

význam

1. (u ptáků) vydávat chrčivý zvuk
2. tahat (za vlasy, za ucho)

překlady

1. vydávat chrčivý zvuk

   • angličtina: caw
2. —

související

• krákavý