kuňka

čeština

výslovnost

• IPA: [kʊɲka]

dělení

• kuň-ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kuňka	kuňky
genitiv	kuňky	kuněk
dativ	kuňce	kuňkám
akuzativ	kuňku	kuňky
vokativ	kuňko	kuňky
lokál	kuňce	kuňkách
instrumentál	kuňkou	kuňkami

význam

1. malá žába, jejíž dva druhy žijí i v Česku
2. (hovorově) tiše či jinak nezřetelně mluvící člověk

související

• kuňk, kuňkat