kuk

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • kuk

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský neživotný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ kuk kuky
genitiv kuku kuků
dativ kuku kukům
akuzativ kuk kuky
vokativ kuku kuky
lokál kuku kucích
instrumentál kukem kuky

význam[editovat]

  1. zakukání kukačky
    • Napočítal několik kuků.
  2. oči kočky
    • Stočila na něj svoje kočičí kuky.

související[editovat]

citoslovce[editovat]

význam[editovat]

  1. naznačuje, že se někdo podíval nebo dívá
    • Kuk! To je ale překvapení!

synonyma[editovat]

  1. baf (oproti kuk má navíc polekat)

fráze a idiomy[editovat]

švédština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [kʉːk]

podstatné jméno[editovat]

  • rod společný

skloňování[editovat]

Substantivum (i) singulár plurál
neurč. urč. neurč. urč.
nominativ kuk kuken kukar kukarna
genitiv kuks kukens kukars kukarnas

význam[editovat]

  1. (vulgárně) čurák, pták (penis)