kuk
Z Wikislovníku
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
podstatné jméno[editovat]
| pád \ číslo
|
singulár
|
plurál
|
| nominativ
|
kuk
|
kuky
|
| genitiv
|
kuku
|
kuků
|
| dativ
|
kuku
|
kukům
|
| akuzativ
|
kuk
|
kuky
|
| vokativ
|
kuku
|
kuky
|
| lokál
|
kuku
|
kucích
|
| instrumentál
|
kukem
|
kuky
|
- zakukání kukačky
- oči kočky
- Stočila na něj svoje kočičí kuky.
- naznačuje, že se někdo podíval nebo dívá
- Kuk! To je ale překvapení!
- baf (oproti kuk má navíc polekat)
podstatné jméno[editovat]
| Substantivum (i)
|
singulár
|
plurál
|
| neurč.
|
urč.
|
neurč.
|
urč.
|
| nominativ
|
kuk
|
kuken
|
kukar
|
kukarna
|
| genitiv
|
kuks
|
kukens
|
kukars
|
kukarnas
|
- (vulgárně) čurák, pták (penis)
