kuk

čeština

výslovnost

• IPA: [kʊk]

dělení

• kuk

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	kuk	kuky
genitiv	kuku	kuků
dativ	kuku	kukům
akuzativ	kuk	kuky
vokativ	kuku	kuky
lokál	kuku	kucích
instrumentál	kukem	kuky

význam

1. zakukání kukačky
   • Napočítal několik kuků.
2. oči kočky
   • Stočila na něj svoje kočičí kuky.

související

• kukat
• kuku
• koukat

citoslovce

význam

1. naznačuje, že se někdo podíval nebo dívá
   • Kuk! To je ale překvapení!

synonyma

1. baf (oproti kuk má navíc polekat)

fráze a idiomy

• kuk sem, kuk tam
• udělat na koho kuk

švédština

výslovnost

• IPA: [kʉːk]

podstatné jméno

• rod společný

skloňování

Substantivum (i)	singulár		plurál
	neurč.	urč.	neurč.	urč.
nominativ	kuk	kuken	kukar	kukarna
genitiv	kuks	kukens	kukars	kukarnas

význam

1. (vulgárně) čurák, pták (penis)