kvinna

švédština

výslovnost

• IPA: [˘kvɪnːa],  kvinna^{? • info}
• 2. intonace

etymologie

Přes staroseverštinu z předpokládaného pragermánského *kwenǭ. Srovnej např. norské kvinne, islandské kona nebo dánské kvinde, dále např. i anglické queen či nizozemské kween. Vzdáleněji pak např. i starořecké γυνή či polské żona, ruské жена apod.

podstatné jméno

• rod společný

skloňování

Substantivum (i)	singulár		plurál
	neurč.	urč.	neurč.	urč.
nominativ	kvinna	kvinnan	kvinnor	kvinnorna
genitiv	kvinnas	kvinnans	kvinnors	kvinnornas

význam

1. žena

související

• kvinnlig