kymácet se

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈkɪmaːt͡sɛt sɛ]

sloveso

• nedokonavé
• intranzitivní, zvratné

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	kymácím se	kymácíš se	kymácí se	kymácíme se	kymácíte se	kymácejí se / kymácí se

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	kymácej se	kymácejme se	kymácejte se

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	kymácel se	kymácela se	kymácelo se	kymáceli se	kymácely se	kymácela se

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	kymáceje se	kymácejíc se	kymácejíce se

význam

1. (o předmětu ve svislé poloze) opakovaně se vychylovat z rovnovážné polohy, projevovat nedostatek stability a hrozit pádem
   • Eskymáci, Eskymáci zpívají si koledu, stromek se jim nekymácí, zapíchli ho do ledu...
   • Kmotřenka Ryšánková včas ještě pustila provaz; sama se dosud kymácela v širokých svých bocích, nevědouc ani, stojí-li či leží, až se sama tomu dala do smíchu.

překlady

1. chovat se labilně

   • angličtina: wobble, sway, stagger, totter
   • francouzština: chanceler, se balancer
   • němčina: schwanken, schaukeln
   • ruština: шататься, качаться
   • řečtina: ταλαντεύομαι
   • slovenština: knísať sa
   • španělština: tambalearse

synonyma

1. být vratký, houpat se, viklat se, vrávorat, (hovorově, expresivně) kinklat se

antonyma

1. tkvět, být (dobře) ukotvený

související

• kymácet
• kymácení
• rozkymácet se
• kymácivý
• zakymácet se