kéž
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [kɛːʃ]
etymologie
[editovat]Vzniklo spojením archaického zájmena ké a zkrácené příklonné koncovky -že. Původně mělo i význam tázací částice.[1]
částice
[editovat]význam
[editovat]- částice uvozující přací větu, vyjadřující přání
- Jednou byl v Ližensku na návštěvě svatý reb Mendele z Rimanova, kéž nás chrání Světlo jeho zásluh![2]
- (archaicky) zda, zdali
překlady
[editovat]- —
synonyma
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ SVĚRÁK, František. Ký, kéž, kýžený. Naše řeč, 1955, roč. 38, čís. 3–4. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
- ↑ LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 149.
Kategorie:
- Monitoring:Naše řeč/=Svěrák/=František
- Monitoring:Naše řeč/strany/
- Monitoring:Citace monografie/přímé vložení
- Monitoring:Citace monografie/titul/Devět bran Chasidů tajemství
- Archaické výrazy/čeština
- Monitoring:P/1/en
- Monitoring:P/1/fi
- Monitoring:P/1/fr
- Monitoring:P/1/la
- Monitoring:P/1/ru
- Monitoring:P/1/el
- Monitoring:P/1/sk
- Monitoring:P/1/es
- Monitoring:Překlady/
- České částice