líčit

čeština

výslovnost

• IPA: [liːt͡ʃɪt]

dělení

• lí-čit

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní nebo intranzitivní

varianty

• (zastarale) líčiti

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	líčím	líčíš	líčí	líčíme	líčíte	líčí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	lič	ličme	ličte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	líčil	líčila	líčilo	líčili	líčily	líčila
trpné	líčen	líčena	líčeno	líčeni	líčeny	líčena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	líče	líčíc	líčíce

význam

1. podrobně popisovat
   • Ve své poslední knize autor líčí, jak bojoval s drogovou závislostí.
   • Ve skutečnosti nebyla světová veřejnost na naší straně. Proti nám probíhala intenzivní propagandistická kampaň ze strany Německa, v níž bylo Československo líčeno jako stát stojící na násilí, který Evropu strhne do války. Hitler se stavěl do role obránce práva a rozumu proti síle.
2. (líčit + akuzativ) nanášet (na obličej) líčidlo či obdobný kosmetický přípravek
   • Její sestra stála před zrcadlem a pečlivě si líčila oči.
3. (líčit na + akuzativ) připravovat léčku
   • Jičínský starosta Humpál na Rumcajse už dlouho líčil, prý pro urážku starostenské nohy.

překlady

1. popisovat

   • angličtina: relate
   • francouzština: détailler
   • latina: describere
   • polština: odnosić się
   • ruština: описывать
2. malovat obličej

   • angličtina: make up
   • francouzština: maquiller
   • litevština: grimuoti
   • polština: malować się
   • ruština: гримировать
3. —

synonyma

1. vyličovat
2. malovat
3. —

antonyma

1. —
2. odličovat
3. —

související

• nalíčit
• líčení
• léčka
• přelíčení
• políčit

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2011-09-12]. Heslo líčit.