líčení

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [liːt͡ʃɛɲiː]

dělení[editovat]

  • lí-če-ní

podstatné jméno[editovat]

  • rod střední

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ líčení líčení
genitiv líčení líčení
dativ líčení líčením
akuzativ líčení líčení
vokativ líčení líčení
lokál líčení líčeních
instrumentál líčením líčeními

význam[editovat]

  1. podrobné vyprávění
    • Líčení jest popis, jenž všecky znaky předmětu až do podrobna uvádí a je co nejživěji vyobrazuje, ne sice aby čtenáře poučil, ale aby ho bavil.[1]
  2. nanášení líčidel, zejména na obličej
  3. (v právu) jednání soudu za přítomnosti zástupců žalující a obžalované strany
    • Obžalovaný, který průběhem líčení mnohdy až usedavě plakal, běžel k předsedovi soudu a chtěl mu líbat ruku, k čemuž ovšem nedošlo.[2]
  4. (nářečně) nátěr barvou

překlady[editovat]

  1. nanášení líčidel

synonyma[editovat]

  1. (expresivně) šminkování
  2. přelíčení
  3. malba

související[editovat]

přídavné jméno[editovat]

význam[editovat]

  1. nominativ a vokativ plurálu rodu mužského životného adjektiva líčený

poznámky[editovat]

  1. BÍBA, Vincenc Dominik. Theoreticko-praktické Navedení k písemnostem: ku prospěchu žáků v hlavních, nižších realních a průmyslových školách. 7. vyd. V Praze: Tisk a náklad Jarosl. Pospíšila, 1863. s. 133. Dostupné online.
  2. Ignát Herrmann: Manžel obuvník 1888