Příští rok mě chtějí do týmu na novém kole, ale žádný tricykl, ale „lehokolo“. Viděl jsem to jen jednou v životě, ale byl jsem nadšený a zvědavý. Je to vlastně kolo na způsob handbiku, kde se však nešlape rukama, ale nohama.[1]
Po šestnácti letech fungování má v nabídce dvanáct modelů určených pro turistiku a expedice. Závodní, městská a rychlostní lehokola přenechává jiným.[2]
Lehokolo, lehocipéd, ležaté kolo, lehačka, ležák. To jsou názvy pro dvojstopé vozidlo, které se nejen na Slovácku v poslední době stává čím dál více populárním.[3]
↑ Handicapovaný cyklista Jindra má sen. Pomozme mu ho splnit pohybem. Rungo [online]. 2016-06-04[cit. 2017-04-20]. Dostupné online.
↑FUKSOVÁ, Jana. Vyrábět na Tchaj-wanu jako ostatní by nás nebavilo, říká tvůrce lehokol. iDNES.cz [online]. 2017-01-24[cit. 2017-04-20]. Dostupné online.
↑LAPČÍK, Michael. Zkusili jsme za vás: projížďka na lehokole. Slovácký deník [online]. 2010-10-02[cit. 2017-04-20]. Dostupné online.
Článek Lehokolo ve Wikipedii
Kategorie Recumbent bicycles ve Wikimedia Commons
