libozvučný

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈlɪbɔzvʊt͡ʃniː]

etymologie

Složenina odvozená od slovního spojení libý zvuk, resp. od substantiva libozvuk příponou -ný.

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	libozvučný	libozvučný	libozvučná	libozvučné	libozvuční	libozvučné	libozvučné	libozvučná
genitiv	libozvučného	libozvučného	libozvučné	libozvučného	libozvučných	libozvučných	libozvučných	libozvučných
dativ	libozvučnému	libozvučnému	libozvučné	libozvučnému	libozvučným	libozvučným	libozvučným	libozvučným
akuzativ	libozvučného	libozvučný	libozvučnou	libozvučné	libozvučné	libozvučné	libozvučné	libozvučná
vokativ	libozvučný	libozvučný	libozvučná	libozvučné	libozvuční	libozvučné	libozvučné	libozvučná
lokál	libozvučném	libozvučném	libozvučné	libozvučném	libozvučných	libozvučných	libozvučných	libozvučných
instrumentál	libozvučným	libozvučným	libozvučnou	libozvučným	libozvučnými	libozvučnými	libozvučnými	libozvučnými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	libozvučný
komparativ	libozvučnější
superlativ	nejlibozvučnější

význam

1. (který je vnímán nebo hodnocen jako) příjemně znějící většinovému uchu
   • …v ní poprvé slyšíme onen barvami i tvary přebohatý a při tom nevýslovně libozvučný proud orchestrální…

překlady

1. • angličtina: mellifluous, euphonic, melodious
   • francouzština: euphonique
   • němčina: wohlklingend, melodisch, wohllautend
   • ruština: благозвучный
   • řečtina: ευφωνικός, μελίρρυτος
   • slovenština: ľubozvučný

synonyma

1. melodický, eufonický

související

• libozvuk
• libozvučnost