llamar

španělština

výslovnost

• IPA: [ʎa.ˈmaɾ]

etymologie

Z latinského clamāre téhož významu. Srovnej portugalské chamar či italské chiamare.

sloveso

časování

způsob oznamovací

	jednotné			množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	llamo	llamas	llama	llamamos	llamáis	llaman
souminulý čas	llamaba	llamabas	llamaba	llamábamos	llamabais	llamaban
minulý čas dokonavý	llame	llamaste	llamó	llamamos	llamasteis	llamaron
budoucí čas	llamaré	llamarás	llamará	llamaremos	llamaréis	llamarán
podmiňovací	llamaría	llamarías	llamaría	llamaríamos	llamaríais	llamarían

způsob spojovací

	jednotné			množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	llame	llames	llame	llamemos	llaméis	llamen
souminulý čas (ra)	llamara	llamaras	llamara	llamáramos	llamarais	llamaran
souminulý čas (se)	llamase	llamases	llamase	llamásemos	llamaseis	llamasen
budoucí čas	llamare	llamares	llamare	llamáremos	llamareis	llamaren

způsob rozkazovací

	jednotné			množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
kladný	—	llama	llame	llamemos	llamad	llamen
záporný	—	no llames	no llame	no llamemos	no llaméis	no llamen

neosobní tvary

číslo	jednotné			množné
osoba	1.	2.	3.	1.	2.	3.
infinitiv	llamar
gerundium	llamando

příčestí

číslo	jednotné		množné
rod	mužský	ženský	mužský	ženský
příčestí minulé	llamado	—	—	—

význam

1. volat, telefonovat
   • ¿Quién llama? – Kdo volá?

související

• llamada
• llama
• llamativo