Přeskočit na obsah

locatrice

Z Wikislovníku

francouzština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [lɔ.ka.tʁis]

etymologie

[editovat]

Kombinací mužského substantiva locateur (příp. kořene slovesa louer) a poženšťující přípony -trice, která vychází z latinského -trīx-telka, -kyně, -ice. Srovnej např. fondatrice, aviatrice, inventrice, directrice, collaboratrice, éditrice, dále např. italské mentitrice, latinské redactrix apod.

podstatné jméno

[editovat]
  • rod ženský

skloňování

[editovat]
pád \ číslo singulár plurál
nominativ locatrice locatrices

význam

[editovat]
  1. (řidčeji) paní domácí; žena, která (něco) pronajímá

synonyma

[editovat]
  1. propriétaire

související

[editovat]

přídavné jméno

[editovat]

význam

[editovat]
  1. jednotné číslo ženského tvaru adjektiva locateur

italština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [lo.ka.ˈtri.t͡ʃe]

etymologie

[editovat]

Kombinací mužského substantiva locatore (příp. kořene slovesa locare) a poženšťující přípony -trice, která vychází z latinského -trīx-telka, -kyně, -ice. Srovnej např. direttrice, aviatrice, collaboratrice, editrice, iventrice, fondatrice, dále např. francouzské éditrice, latinské redactrix apod.

podstatné jméno

[editovat]
  • rod ženský

skloňování

[editovat]
Substantivum singulár plurál
nominativ locatrice locatrici

význam

[editovat]
  1. lokátorka

související

[editovat]

latina

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [lɔkaː'triː.ke]

podstatné jméno

[editovat]

význam

[editovat]
  1. ablativ jednotného čísla substantiva locātrīx ― umísťovatelkou

související

[editovat]