loukoť
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈlɔʊ̯kɔc]
dělení
[editovat]- lou-koť
etymologie
[editovat]Základem je praslovanský kořen lenk- znamenající ohýbat, podobně jako u luku nebo oblouku.[1]
podstatné jméno
[editovat]- rod ženský
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | loukoť | loukotě |
| genitiv | loukotě | loukotí |
| dativ | loukoti | loukotím |
| akuzativ | loukoť | loukotě |
| vokativ | loukoti | loukotě |
| lokál | loukoti | loukotích |
| instrumentál | loukotí | loukotěmi |
význam
[editovat]- část skládaného ráfku, v rámci loukoťového kola obvykle přitlačovaná k paprskům obručí
- Loukoť jich zlatitá, pověčná; na svrchu této obruč pak kovová a přilehlá, div to na pohled.[2]
- Původní „lustr“ z žebřiňákového kola nahradila reminiscence se zářivkovými loukotěmi.
- Kolář Melichar Fink z Bregenu v r. 1810 experimentoval s ohýbáním loukotí z jednoho kusu dřeva, v r. 1826 Angličan Isaak Sargent vyrábí loukotě změkčováním dřeva v horké vodě či páře a vlisováním do ohnutého modelu, v r. 1830 Američan Reynolds konstruuje první ohýbací stroj na výrobu loukotí.[3]
- Marní mi jsou čajoví hosté. Pod skleněnou střechou lezou do mých temper. Mraky. Prostrčit hlavu loukotěmi jedoucího vozu. Zapomínám na ně mluvit. Moře slušívá ničemnicím a šífy navštěvující Sever, šífy z Reykjavíků, z okolků hvězd a vody přílišné.[4]
překlady
[editovat]související
[editovat]slovní spojení
[editovat]poznámky
[editovat]externí odkazy
[editovat]
Článek Loukoť ve Wikipedii
