mechanika

čeština

výslovnost

• IPA: [mɛxanɪka]

dělení

• me-cha-ni-ka

podstatné jméno (1)

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	mechanika	mechaniky
genitiv	mechaniky	mechanik
dativ	mechanice	mechanikám
akuzativ	mechaniku	mechaniky
vokativ	mechaniko	mechaniky
lokál	mechanice	mechanikách
instrumentál	mechanikou	mechanikami

význam

1. obor fyziky, zkoumající pohyby těles a působení sil mezi nimi
2. mechanické ústrojí tvořící celek

překlady

1. obor zkoumající pohyby

   • angličtina: mechanics
   • francouzština: mécanique ž
   • italština: meccanica ž
   • němčina: Mechanik ž
   • polština: mechanika ž
   • ruština: механика ž
   • slovenština: mechanika ž
2. —

související

• mechanický
• mechanicky
• mechanička

slovní spojení

• disketová mechanika

podstatné jméno (2)

• rod mužský životný

význam

1. genitiv singuláru substantiva mechanik
2. akuzativ singuláru substantiva mechanik

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-10-16]. Heslo mechanika.

externí odkazy

• Článek Mechanika ve Wikipedii