mořeplavec

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈmɔr̝ɛˌplavɛt͡s]

dělení

• mo-ře-pla-vec

podstatné jméno

• rod mužský životný

význam

1. (poněkud zastarale, knižně) muž, který se plaví po moři či oceánu, zejména pokud vícekrát, častěji nebo v rámci své profese
   • A holubicím dál rostou křídla dravců, družstevním rolníkům touha mořeplavců a lásce, té potvoře, sebevědomí. Že jednou bude vládnout světem, tedy i nám, po nás našim dětem, které na tom budou stejně špatně jako my.

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	mořeplavec	mořeplavci
genitiv	mořeplavce	mořeplavců
dativ	mořeplavci	mořeplavcům
akuzativ	mořeplavce	mořeplavce
vokativ	mořeplavče	mořeplavci
lokál	mořeplavci	mořeplavcích
instrumentál	mořeplavcem	mořeplavci / (v obecném jazyce) mořeplavcema

překlady

1. • angličtina: seefarer, navigator
   • finština: merenkulkija
   • francouzština: navigateur m
   • němčina: Seefahrer m
   • nizozemština: zeevaarder m
   • portugalština: navegador m
   • ruština: мореплаватель, мореход m
   • španělština: navegador m
   • švédština: sjöfarare

synonyma

1. (neutrálně) námořník; námořní objevitel

související

• mořeplavcův
• mořeplavkyně
• mořeplavba
• plavit se
• moře

externí odkazy

• Wikizdroje. Vyhledávání výrazu "mořeplavec".
• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-. Heslo mořeplavec.
• Google Books. Vyhledávání výrazu "mořeplavec" pro češtinu.
• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971. Heslo mořeplavec.
• Český národní korpus. Vyhledávání skrze KonText, korpus syn_v12, heslo mořeplavec (nutno zadat ručně). Dále report Slovo v kostce.
• Kartotéka novočeského lexikálního archivu. ÚJČ, 1911–1991. Heslo mořeplavec.