námořník

čeština

výslovnost

• IPA: [naːmɔr̝ɲiːk]

dělení

• ná-moř-ník

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	námořník	námořníci
genitiv	námořníka	námořníků
dativ	námořníku / námořníkovi	námořníkům
akuzativ	námořníka	námořníky
vokativ	námořníku	námořníci
lokál	námořníku / námořníkovi	námořnících
instrumentál	námořníkem	námořníky

význam

1. muž tvořící posádku na lodi plující po moři
   • Na molu stál mladý svalnatý námořník.

překlady

1. muž z posádky lodi

   • angličtina: sailor, seaman
   • francouzština: marin m
   • italština: marinaio m
   • korejština: 선원, 뱃사람
   • latina: nauta m, navita m
   • maďarština: tengerész
   • němčina: Seeman m, Matrose m
   • nizozemština: matroos m, zeeman m
   • polština: marynarz m
   • ruština: моряк m, матрос m
   • slovenština: námorník m
   • španělština: marinero m
   • turečtina: denizci m

související

• námořníkův
• námořnice
• námořnický
• námořnictvo
• námořnictví

externí odkazy

• Článek Námořník ve Wikipedii