mořit

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [mɔr̝ɪt]

dělení[editovat]

  • mo-řit

etymologie[editovat]

  • Všeslovanské. – Polské morzyć, ruské морить , srbochorv. moriti. Praslovanské *moriti je kauzativum k *merti (mřít), má tedy význam 'způsobovat mření, umírání', ke střídě samohlásky srovn. mor. Podobné útvary jsou litevské marìnti téhož významu a sanskrtské māráyati 'moří'. Dále viz smrt, mařit, můra.
  • Kromě češtiny již jen slovenské moriť, ruské морить téhož významu. Praslovanské *moriti souvisí střídáním samohlásek s *marati 'špinit' (polsky marać, ruským марать téhož významu), příbuzné je asi řecké μορύσσω (moryssó) 'špiním, černím' a snad i litevské moraĩ (pl.) 'plíseň' z indoevropského *mer-/ *mor- 'černit, špinit; špinavá skvrna'. Srovnej i s heslem mourovatý.[1]

sloveso[editovat]

  • tranzitivní
  • nedokonavé

časování[editovat]

Oznamovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
Přítomný čas mořím moříš moří moříme moříte moří
Rozkazovací způsob
Osoba Číslo
jednotné
Číslo množné
2. 1. 2.
moř mořme mořte
Příčestí
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
Činné mořil mořila mořilo mořili mořily mořila
Trpné mořen mořena mořeno mořeni mořeny mořena
Přechodníky
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
Přítomný moře moříc moříce

význam[editovat]

  1. hubit, trápit
    • Mořila dítě v kočárku.
  2. (ve finančnictví) splácet částečně dluh
  3. nechávat (látku) nasáknout kapalinou z důvodu ochrany

překlady[editovat]

  1. trápit
  2. impregnovat

synonyma[editovat]

  1. otravovat, trápit, ubíjet
  2. splácet
  3. impregnovat

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „mořit“, s. 390.