otravovat

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔtravɔvat]

dělení

• otra-vo-vat

sloveso

• tranzitivní
• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	otravuji	otravuješ	otravuje	otravujeme	otravujete	otravují

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	otravuj	otravujme	otravujte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	otravoval	otravovala	otravovalo	otravovali	otravovaly	otravovala
trpné	otravován	otravována	otravováno	otravováni	otravovány	otravována

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	otravuje	otravujíc	otravujíce

význam

1. zvyšovat koncentraci jedu či škodlivé látky v prostředí
   • Ovzduší v okolí spalovny otravují jedovaté dioxiny.
2. zvyšovat koncentraci jedu či škodlivé látky v organismu
   • Při pasivním kouření nikotin pomalu ale jistě otravuje i nekuřáky.
3. (hovorově) (otravovat někoho) obtěžovat
   • Tak dlouho ji otravovali, až nakonec souhlasila.

překlady

1. zamořovat

   • angličtina: contaminate
   • francouzština: contaminer
   • němčina: vergiften, kontaminieren
2. otravovat organismus

   • angličtina: poison
   • francouzština: empoisonner, intoxiquer
   • němčina: vergiften
3. obtěžovat

   • angličtina: annoy, nag, bother, harry
   • francouzština: embêter

synonyma

1. zamořovat
2. —
3. zlobit, (hovorově) lézt krkem, mořit, (v obecném jazyce) oxidovat

související

• otrávit
• otravný
• otrávený
• otrávení
• otrava

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2012-05-07]. Heslo otravovat.