mordere
italština
[editovat]etymologie
[editovat]Z latinského mordēre, dále viz níže.
sloveso
[editovat]- tranzitivní nepravidelné sloveso druhé třídy (končící na -ere)
význam
[editovat]časování
[editovat]| infinitiv: mordere | pomocné sloveso: avere | gerund: mordendo | příčestí přítomné: mordente | příčestí minulé: morso | |||
| io | tu | lui/lei/Lei | noi | voi | loro/Loro | ||
| indikativ | přítomný | mordo | mordi | morde | mordiamo | mordete | mordono |
| imperfekta | mordevo | mordevi | mordeva | mordevamo | mordevate | mordevano | |
| minulý vzdálený | morsi | mordesti | morse | mordemmo | mordeste | morsero | |
| budoucí | morderò | morderai | morderà | morderemo | morderete | morderanno | |
| konjunktiv | přítomný | morda | morda | morda | mordiamo | mordiate | mordano |
| imperfekta | mordessi | mordessi | mordesse | mordessimo | mordeste | mordessero | |
| kondicionál | přítomný | morderei | morderesti | morderebbe | morderemmo | mordereste | morderebbero |
| imperativ | mordi | morda | mordiamo | mordete | mordano | ||
latina
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [mɔrdɛːrɛ]
etymologie
[editovat]Z předpokládaného praindoevropského *(s)mord-éye-ti, což je opětovací tvar kořene *(s)merd — ve významu «bodnout, uštknout; píchat do nosu, bodnout do čichu». Srovnej takto především české smrdět, latinské merda — hovno: vlastně něco, co smrdí, dále např. starořecké σμερδαλέος, anglické smart či sanskrtské मर्दति.
sloveso
[editovat]- 2. konjugace (e-kmeny)
časování
[editovat]| Čas | Osoba | Aktivum | Pasivum |
|---|---|---|---|
| Infinitiv | – | mordēre | mordērī |
| Prézens sg. | 1. | mordeō | mordeor |
| 2. | mordēs | mordēris | |
| 3. | mordet | mordētur | |
| Prézens pl. | 1. | mordēmus | mordēmur |
| 2. | mordētis | mordēminī | |
| 3. | mordent | mordentur | |
| Imperativ sg. | 2. | mordē! | – |
| Imperativ pl.. | 2. | mordēte! | – |
| Imperfektum sg. | 1. | mordēbam | mordēbar |
| 2. | mordēbās | mordēbāris | |
| 3. | mordēbat | mordēbātur | |
| Imperfektum pl. | 1. | mordēbāmus | mordēbāmur |
| 2. | mordēbātis | mordēbāminī | |
| 3. | mordēbant | mordēbantur | |
| Futurum sg. (první) | 1. | mordēbō | mordēbor |
| 2. | mordēbis | mordēberis | |
| 3. | mordēbit | mordēbitur | |
| Futurum pl. (první) | 1. | mordēbimus | mordēbimur |
| 2. | mordēbitis | mordēbiminī | |
| 3. | mordēbunt | mordēbuntur | |
| Konjunktiv imperfekta sg. | 1. | mordērem | mordērer |
| 2. | mordērēs | mordērēris | |
| 3. | mordēret | mordērētur | |
| Konjunktiv imperfekta pl. | 1. | mordērēmus | mordērēmur |
| 2. | mordērētis | mordērēminī | |
| 3. | mordērent | mordērentur | |
| Konjunktiv prézenta sg. | 1. | mordeam | mordear |
| 2. | mordeās | mordeāris | |
| 3. | mordeat | mordeātur | |
| Konjunktiv prézenta pl. | 1. | mordeāmus | mordeāmur |
| 2. | mordeātis | mordeāminī | |
| 3. | mordeant | mordeantur | |