muzicírování

čeština

výslovnost

• IPA: [mʊzɪt͡siːrɔvaːɲiː]

dělení

• mu-zi-cí-ro-vá-ní

podstatné jméno

• rod střední
• verbální substantivum

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	muzicírování	muzicírování
genitiv	muzicírování	muzicírování
dativ	muzicírování	muzicírováním
akuzativ	muzicírování	muzicírování
vokativ	muzicírování	muzicírování
lokál	muzicírování	muzicírováních
instrumentál	muzicírováním	muzicírováními

význam

1. produkování hudby (vlastním zpěvem nebo hrou na hudební nástroj)
   • Rezignoval a začal se převážně věnovat jen svým soukromým zálibám: muzicírování s několika přáteli a práci na své venkovské chalupě.

související

• muzicírovat
• muzikant
• muzika