namluvit
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [namlʊvɪt]
dělení[editovat]
- na-mlu-vit
sloveso[editovat]
- dokonavé
- tranzitivní
časování[editovat]
osoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
přítomný čas | namluvím | namluvíš | namluví | namluvíme | namluvíte | namluví |
osoba | číslo jednotné |
číslo množné | |
---|---|---|---|
2. | 1. | 2. | |
namluv | namluvme | namluvte |
rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
mužský životný i neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný a ženský |
střední | |
činné | namluvil | namluvila | namluvilo | namluvili | namluvily | namluvila |
trpné | namluven | namluvena | namluveno | namluveni | namluveny | namluvena |
rod | číslo jednotné | číslo množné | |
---|---|---|---|
mužský | ženský střední |
mužský ženský střední | |
minulý | namluviv | namluvivši | namluvivše |
význam[editovat]
překlady[editovat]
- přesvědčit o nepravdě
- němčina: einreden
související[editovat]
poznámky[editovat]
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2019-04-08]. Heslo namluvit.