namluvit

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [namlʊvɪt]

dělení[editovat]

  • na-mlu-vit

sloveso[editovat]

  • dokonavé
  • tranzitivní

časování[editovat]

Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas namluvím namluvíš namluví namluvíme namluvíte namluví
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné 		číslo množné
2. 1. 2.
namluv namluvme namluvte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný		 ženský střední mužský
životný		 mužský neživotný
a ženský		 střední
činné namluvil namluvila namluvilo namluvili namluvily namluvila
trpné namluven namluvena namluveno namluveni namluveny namluvena
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední		 mužský
ženský
střední
minulý namluviv namluvivši namluvivše

význam[editovat]

  1. opatřit (záznam) hlasem
  2. přesvědčit (někoho) o nepravdivé skutečnosti

překlady[editovat]

  1. přesvědčit o nepravdě

související[editovat]

poznámky[editovat]

Citováno z „https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=namluvit&oldid=1272870“