nevyprovokovatelný

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈnɛvɪprɔvɔkɔvatɛlniː]

dělení

• ne-vy-pro-vo-ko-va-tel-ný

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	nevyprovokovatelný	nevyprovokovatelný	nevyprovokovatelná	nevyprovokovatelné	nevyprovokovatelní	nevyprovokovatelné	nevyprovokovatelné	nevyprovokovatelná
genitiv	nevyprovokovatelného	nevyprovokovatelného	nevyprovokovatelné	nevyprovokovatelného	nevyprovokovatelných	nevyprovokovatelných	nevyprovokovatelných	nevyprovokovatelných
dativ	nevyprovokovatelnému	nevyprovokovatelnému	nevyprovokovatelné	nevyprovokovatelnému	nevyprovokovatelným	nevyprovokovatelným	nevyprovokovatelným	nevyprovokovatelným
akuzativ	nevyprovokovatelného	nevyprovokovatelný	nevyprovokovatelnou	nevyprovokovatelné	nevyprovokovatelné	nevyprovokovatelné	nevyprovokovatelné	nevyprovokovatelná
vokativ	nevyprovokovatelný	nevyprovokovatelný	nevyprovokovatelná	nevyprovokovatelné	nevyprovokovatelní	nevyprovokovatelné	nevyprovokovatelné	nevyprovokovatelná
lokál	nevyprovokovatelném	nevyprovokovatelném	nevyprovokovatelné	nevyprovokovatelném	nevyprovokovatelných	nevyprovokovatelných	nevyprovokovatelných	nevyprovokovatelných
instrumentál	nevyprovokovatelným	nevyprovokovatelným	nevyprovokovatelnou	nevyprovokovatelným	nevyprovokovatelnými	nevyprovokovatelnými	nevyprovokovatelnými	nevyprovokovatelnými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	nevyprovokovatelný
komparativ	nevyprovokovatelnější
superlativ	nejnevyprovokovatelnější

význam

1. takový, kterého nelze (snadno) vyprovokovat
   • Po celou tu dobu se Kateřina pokoušela svést Caradoca s MacGregorem do debaty, ale Caradoc s ním nechtěl válčit a MacGregor zůstával zamlklý a protivně nevyprovokovatelný!

související

• provokovat
• nevyprovokovatelnost
• provokace
• provokativní
• provokatér