provokativní

čeština

výslovnost

• IPA: [prɔvɔkatɪvɲiː], [prɔvɔkatiːvɲiː]

dělení

• pro-vo-ka-tiv-ní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	provokativní	provokativní	provokativní	provokativní	provokativní	provokativní	provokativní	provokativní
genitiv	provokativního	provokativního	provokativní	provokativního	provokativních	provokativních	provokativních	provokativních
dativ	provokativnímu	provokativnímu	provokativní	provokativnímu	provokativním	provokativním	provokativním	provokativním
akuzativ	provokativního	provokativní	provokativní	provokativní	provokativní	provokativní	provokativní	provokativní
vokativ	provokativní	provokativní	provokativní	provokativní	provokativní	provokativní	provokativní	provokativní
lokál	provokativním	provokativním	provokativní	provokativním	provokativních	provokativních	provokativních	provokativních
instrumentál	provokativním	provokativním	provokativní	provokativním	provokativními	provokativními	provokativními	provokativními

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	provokativní
komparativ	provokativnější
superlativ	nejprovokativnější

význam

1. spojený se snahou provokovat

překlady

1. spojený se snahou provokovat

   • angličtina: provocative
   • francouzština: provocant
   • němčina: provokativ
   • polština: prowokacyjny
   • slovenština: provokatívny

související

• provokace
• provokatér
• provokativně

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2016-05-06]. Heslo provokativní.