provokace
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [prɔvɔkat͡sɛ]
dělení[editovat]
- pro-vo-ka-ce
etymologie[editovat]
Z latinského provocare, z předpony pro- (vy-) a slovesa vocare (volat), s přidáním české přípony -ace.
podstatné jméno[editovat]
- rod ženský
skloňování[editovat]
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | provokace | provokace |
genitiv | provokace | provokací |
dativ | provokaci | provokacím |
akuzativ | provokaci | provokace |
vokativ | provokace | provokace |
lokál | provokaci | provokacích |
instrumentál | provokací | provokacemi |
význam[editovat]
- často agresivní či jinak záporné úmyslné jednání vyvolávající reakci
- Provokací se odradit nenecháme.
- (přeneseně) akt tohoto jednání
- Celá záležitost vypadá velmi podezřele a jeví se nám jako účelová provokace.
překlady[editovat]
- angličtina: provocation
- francouzština: provocation ž
- němčina: Provokation ž
- polština: prowokacja ž
- —
synonyma[editovat]
související[editovat]
externí odkazy[editovat]
- Rozcestník Provokace ve Wikipedii