nim

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

zájmeno[editovat]

  • osobní

význam[editovat]

  1. (po předložce) dativ plurálu zájmena on
    • Připadlo ti to vtipné? To sis ale vůči nim neměla dovolovat. Navíc, oni jsou obecně dost hákliví.
  2. (po předložce) dativ plurálu zájmena ona
    • Jsou to nesnášenlivé semetriky a na návštěvu k nim mě teda rozhodně nedostaneš…
  3. (po předložce) dativ plurálu zájmena ono
    • Všechna ozubená kola a k nim náležející ložiska jsou upevněna na společném rámu buď dřevěném neb železném.[1]

související[editovat]

volapük[editovat]

podstatné jméno[editovat]

skloňování[editovat]

Substantivum
pád singulár plurál
nominativ nim nims
genitiv nima nimas
dativ nime nimes
akuzativ nimi nimis
vokativ o nim o nims

význam[editovat]

  1. zvíře

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Žentour. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1908. Dostupné: <s:Ottův slovník naučný/Žentour>. Díl 27, s. 812–813.